Výsledek italských voleb vyjadřuje zatím nejjasněji, jaké nebezpečí plyne z pokračování v současném trendu při řešení evropské krize. Krizový management lidé snášejí jen poměrně krátce; a je to ještě horší, když není jasná perspektiva. Přitom se v Evropě neřeší její hlavní problém, totiž nedostatečná funkčnost některých institucí a jejich interakcí.
Zatímco mezi evropskou elitou není shoda na tom, jak reformovat evropské instituce a zajistit jejich efektivní interakci, a tudíž se stále diskutují a připravují akce polovičaté, občané procházejí důsledky připravovaných (a často nedotažených) reforem již příliš dlouho a bez viditelného výsledku. To pak vede ke zkratovému myšlení, z něhož těží populismus. Ten roste více méně všude, nejen v Itálii.
Itálie ovšem vždy měla svá specifika jak v ekonomice, kde po dlouhou dobu na pohled nepořádné řízení vedlo nicméně k prosperitě s využitím šedé ekonomiky a celkové podnikavosti tohoto nadaného národa, jakož i rozdílnosti jejích částí; tak i v politice, kde byly vždy nestabilní vlády a na pohled neschopní a i zkorumpovaní politici, což však zřejmě příliš nevadilo. Již nějaký čas však dochází k hluboké změně. Je to velmi varovné; nezapomínejme, že Itálie je země, v níž se zrodil z populismu fašismus.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
