Hledání objektivního kritéria, které má nahradit lidský úsudek

Chyba v použitém vzorci v diskutovaném článku R a R se dá napravit, a jak se zdá, i opravená čísla ukazují na jistou korelaci mezi velkým dluhem a menším růstem, jak ukazují autoři. Jde však o korelaci, takže z výpočtu nemůže být jasné, zda dluh způsobuje menší růst, nebo menší růst způsobuje dluh, nebo ještě něco dalšího způsobuje obojí, nebo konečně všechno se to obousměrně ovlivňuje a umocňuje.

Martin Wolf ve Financial Times poukazuje na příklady, kdy rozhodně neplatí, že by velice vysoký dluh vedl k slabšímu růstu (jako tomu bývá po válkách), a kloní se spíše k obrácené implikaci, tedy k druhé nebo čtvrté z výše uvedených možností. Už proto, že určení, jaká výše dluhu začíná hospodářství spíše škodit než pomáhat, záleží ve značné míře na důvěře investorů na trzích, by pravděpodobně další rozbor ukázal, že přijde na okolnosti a že nelze generalizovat. Ostatně současná ekonomická krize v Evropě ve většině zemí nebyla vyvolána výší státního dluhu, nýbrž faktory ze soukromé sféry; to ovšem neznamená, že ji státní dluh nepomáhá prohlubovat.