Nemáme jasný plán, a tím tratíme

Česko teď nevstupuje do ERM-II (do eura může až aspoň dva roky poté), ač plní maastrichtská kritéria, zejména proto, že vláda, a také ČNB a jiní, nemá pro tento koncert srovnané noty (a pro některé nástroje noty možná i chybí). Zaslouží si čas k nadechnutí, řekněme těch 100 dnů hájení, na které se dnes už zapomíná. Bohužel je u nás také zvykem, že na věci týkající se evropské integrace naši vládní i opoziční politici pomýšlejí až nakonec, takže ani nečekám, že by se k tomu tentokrát dostali dříve, než bude pozdě. Je-li tomu tak, je to škoda, protože čím déle otálíme, tím více potenciálních investorů přesvědčíme, že je lépe pracovat s našimi sousedy, jako je Slovensko či Polsko, které v této věci mají jasno, než zbytečně riskovat u nás.

Přeci jen však naši vládu chápejme. Politické změny z roku 2013 jsou v této oblasti veliké. Dosud byla po dlouhou dobu problematika přijetí eura zamrzlá, protože "pravice", která vládla, společný názor neměla, takže jsme setrvávali v patu. Na tento pat si zvykl i celý aparát. ČNB jej vlastně implicite předpokládá ve svých akcích také. Hospodářští ministři ještě neměli příležitost si k tomu něco podstatného říci, takže se stále ještě nic neděje.