Souhlasím s tím, co výše uvedl Luboš Mokráš. Jen bych připojil pár poznámek. Přece jen přístup k měnové politice Maria Draghiho je odlišná od jeho předchůdce J. C. Tricheta řekněme ve smyslu přístupu vůči nestandardním opatřením. Ostatně právě nástup Draghiho znamenal opětovný pokles úrokových sazeb po chybném zvýšení za éry Tricheta. A propos – při otázce, kdo je skutečným prezidentem EU, se při pohledu na uplynulých 5 let, vtírají na mysl právě jména Trichet a Draghi – ale možná je to jen má profesionální deformace.
Demografická podobnost Evropy a nejen jí s nedávnou minulostí Japonska, jak také uvádí Luboš Mokráš, je bohužel významná. Německo je z hlediska demografie v období, kdy by výdaje obyvatelstva měly být na vrcholu. Japonsko prožívalo tento „výdajový“ vrchol mezi léty 1989 – 1996. Evropské státy se budou v následujících letech jeden po druhém dostávat pravděpodobně za tento vrchol. Logickou odpovědí ze strany měnové politiky sice je expanze, ale ta má své hranice. Evropa by především měla řešit strukturální problémy tak, aby přitáhla byznys a také lidi. Před pár dny na limity expanzivní měnové politiky upozorňoval shodou okolností předchůdce šéfa japonské centrální banky M. Shirakawa.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
