Položené otázky se ve skutečnosti ptají, zda je či není ohrožen projekt stále užší integrace členských států EU, resp. plnohodnotné federalizace Evropy.

Pokud evropské volby pro tyto účely přinesly nějaká tvrdá data, pak jsou to zejména výsledky z Francie. Tu jsme totiž zatím brali jako lokomotivu, která navíc vyvažuje sílu a zájmy Německa. Připomeneme-li dnes i selhání z roku 2005 ohledně tzv. evropské ústavy, Francie by dnes nakonec mohla vypadat jako ještě slabší článek federalizace, než jakým vždy byla Velká Británie.

Druhá sada výsledků reprezentuje mimořádně nízkou volební účast v post-komunistických zemích střední Evropy, od Polska po Slovinsko. Celkem smysluplnou interpretací by zde mohlo být, že uvedené země svou neangažovaností vyjádřily nezájem o agendu, kterou reálně nemohou ovlivnit, protože je ve skutečnosti řešena mimo formální struktury.

Porovnáním uvedených dvou souborů dat bychom tedy mohli dovodit, že k nějaké integraci může v našem okolí dojít pouze mezi členy, kterým nebude vadit nově posílená německá hegemonie. Například ohledně energetické unie se lze zamyslet nad výše zmíněným Polskem, kterému se nelíbí německo-ruský Nord Stream a které se samo připravuje na ekologicky problematickou výrobu břidlicového plynu.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se