Zdá se, že dosavadní přístup Evropské unie k řešení svých problémů, který spočíval v preferenci drobných vylepšení před systémovými změnami (a kterému se říká nepřeložitelným „muddling through“), naráží na svou mez. Tou mezí nejsou, jak mnozí předpokládali, karamboly způsobené neřešenými krizemi, které by vedly k rozpadu Unie, protože unijní systémy se mnohdy ukázaly být dosti robustními a muddling through se ukázalo být daleko efektivnější, než jsme mysleli.

Tou mezí však jest vyjádřená krajní nespokojenost unijního veřejného mínění; chcete-li, rodícího se evropského dému. To (ten) se snaží donutit Unii, aby konečně efektivně debatovala a řešila své vážné problémy systémově. Větší přítomnost názorů, které bylo dosud možno přes jejich vážnost ignorovat, je velice důležitý a pozitivní výsledek unijních voleb. I euroskeptická výzva, která je součástí této změny, je pozitivní v tom, že nutí tradiční strany reagovat.

Není to poprvé, co se toto veřejné mínění vyjářilo, ale dosud bylo vždy možné neúspěchy (krvavý rozpad Jugoslavie, prohrané referendum o ústavě) přejít, protože ani v Evropském parlamentu neexistovala skutečná opozice. Je paradoxní, že tuto neopominutelnou součást unijní demokracie dodává, jak se zdá, euroskeptická vlna.

Před Unií stojí stále všechny její neřešené problémy. To je pro ni velká výzva. Bohužel ji to nestaví do příliš dobré pozice ve světě, kde je mnohem rychleji než kdy předtím nutno reagovat efektivně. Instituce Unie zatím pracovaly váhavě a nejednoznačně a potenciál Unie zatím často neuměly mobilizovat. Výsledek voleb je, doufejme, konečně donutí zabývat se skutečnými problémy, které bezprostředně pociťuje jejich démos. Unie bude zřejmě také mít parlament, který bude využívat svých rozšířených odpovědností.

Výsledek není zaručen a pro některé krize může být pozdě. Také nelze vyloučit pesimistický scénář, vždyť „krísis“ znamená rozcestí a Unie má na výběr. Konečně však ji svět, ve kterém žije, nutí v debatě definovat své priority a jednat podle výsledku. Zmenšuje se demokratický deficit.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Odemykání obsahu svým přátelům
  • Přístup do on-line archivu od roku 1995
  • Web bez reklam
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru