Chování německých firem a investorů je pragmatické. Kancléřka Merkelová a celá německá vláda silně podporují vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a USA, kterou vyjednávají obě strany v rámci dohody s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Pokud by došlo k uzavření dohody, bude vytvořen trh s největší kupní silou v rámci celé světové ekonomiky. A takové příležitosti je nutné vyjít vstříc již v předstihu.

Druhým možným vysvětlením je snaha německých firem a investorů využít nižších cen energií a zprostředkovaně tak nižších výrobních nákladů v USA. Díky domácí rostoucí těžbě břidlicových plynů a ropy se do USA vracejí i americké chemické koncerny, které v minulosti převáděly své výrobní kapacity do zahraničí.

Třetí možné vysvětlení pak spočívá ve standardní teorii diversifikace rizika investic. Pokud mají německé firmy a investoři pocit, že jejich investice jak v Rusku z důvodu uvalených sankcí a nestability ruské ekonomiky, tak v eurozóně, v důsledku přetrvávající recese a pesimistickým vyhlídkám na budoucí ekonomický růst, ztrácejí svou výnosnost, hledají alternativní trhy. Kromě trhů zemí BRICS, rychle rostoucích ale potenciálně nestabilních ekonomik ve středním období, se pak jeví alternativa vstupu na trh USA vhodnou strategií diversifikace rizika nejen geografického, ale ve vyjednávané zóně voleného obchodu i přetrvávajícího rizika měnového.

Otázka schopnosti americké ekonomiky obnovit ekonomický růst rychleji než evropská, je pak na samostatnou diskusi, vyžadující hlubší analýzu rozdílů mezi politickým, institucionálním, ale i tržním uspořádání mezi USA a EU.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se