Litva a její obyvatelé velmi stojí o to, aby patřili k západu. Jako bývalá země sovětského bloku od počátku velmi usilovala o bližší integraci s Evropou (o přijetí eura nežádala poprvé). Vývoj kolem rusko-ukrajinského konfliktu Litevcům připomněl, kdo je přítel a kdo nepřítel. Ačkoliv pro přátelství musíme někdy i něco obětovat, většina Litevců podle Eurobarometru to vidí jasně: lepší otřesená eurozóna než rozpínavé autoritářské Rusko. Malá litevská ekonomika (o pětinu menší než česká ekonomika) ale dokázala na ekonomickém poli velké pokroky.

Během osmi let zvýšila svou ekonomickou úroveň o celou jednu třetinu (pro srovnání ČR jen o jednu desetinku). Vysloužila si proto titul „pobaltský tygr“. Navzdory hlubokému počátečnímu ekonomickému zaostávání se současná ekonomická úroveň Litvy blíží té naší.

Litevcům jejich úspěch nespadl do klína. Jejich ekonomika je velmi liberalizovaná. Úspěšná daňová reforma, která zavedla rovnou daň, podpořila rozvoj podnikání a příliv zahraničních investic. Díky tomu Litva se může chlubit tím, co ČR zatím ne: rostoucím podílem produkce s vyšší přidanou hodnotou, dobře fungující podnikatelskou infrastrukturou (především IT), efektivní regulací ,… díky tomu všemu je Litva v první dvacítce zemí, kde se nejlépe podniká.

Navíc Litva umí žít s pevnou měnou (od roku 2002 navázanou na euro), takže výměnou litevského litu za eura nezahazuje berličku v podobě volné měny, která ji v případě problémů mohla svým oslabením pomoci. A právě zde vidím ten nejzásadnější rozdíl od ČR. České ekonomice se naopak motor růstu zadřel. K tomu, abychom se lépe vypořádali se slabší Evropou, potřebujeme tu berličku - volnou měnu.

Autorka je hlavní ekonomka Raiffeisenbank, lektorka Vysoké školy Škoda Auto

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se