Náš text z 20. března vyvolal dle očekávání řadu reakcí. Mezi ty zajímavé patří článek ekonomů z CERGE, za který děkujeme. Pro vysvětlení našich úvah a zamezení některých dalších nedorozumění k němu dodáváme těchto několik komentářů.
Na začátek omluva čtenářům. Jakkoli mohou všechny úvahy naše i kolegů Pertolda a Šoltése působit místy cynicky nebo bezcitně, neměly by. Uvědomme si, že právě takovéto obtížné volby, rozhodnutí a kompromisy musí provádět nyní naše autority. V mediálním světě je to nepopulární, ale někdo nese tíhu rozhodování a není nic nemorálního uvažovat veřejně o něčem, o čem musí uvažovat vlády, krizové štáby a odborníci, kteří nám nakonec předkládají rozhodnutí zásadně ovlivňující náš život.
Souhlasíme tedy s kolegy, že samotné vyčíslování hodnoty života a zdraví může být kontroverzní. Nicméně zároveň platí, že je v řadě případů nezbytné. Patří sem například pojistné kontrakty a v první řadě oblast zdravotnictví. Je dobré si připomenout, že ani tam nejsou k dispozici neomezené zdroje, a proto se vždy důsledně sleduje nákladová efektivita, což koneckonců vyžaduje i zákon o veřejném zdravotním pojištění. V těchto případech nejde o subjektivně vnímanou hodnotu lidského života (ta je třeba u našich blízkých logicky nekonečná a bořící jakékoli výpočty), ale odpovědné instituce musí přesně stanovit, co je přijatelná cenová hranice pro určitý typ léčby, který platíme jako veřejný statek ze společné kapsy. V našem případě má odpovědnost posoudit, zda je nový lék, resp. léčba, cenově přijatelná, Státní ústav kontroly léčiv, SÚKL. Mimochodem nezpochybňujeme v nejmenším data o plicních ventilátorech v našem zdravotním systému, který zvládá celou situaci zatím výborně. Co jiného ale tento argument kolegů Šoltése a Petrolda říká oproti našemu konstatování, že omezeným zdrojům zdravotnictví jsme museli obětovat reálnou ekonomiku? Alespoň v tomto snad shoda.
Není nám ale vůbec jasné, proč kolegové v dané situaci považují za obvyklou cenu lidského života 30 milionů korun. My jsme přesvědčeni, že pro daný případ je vhodná právě metodika SÚKL, která staví na tzv. quality-adjusted life year (QALY), což je jeden rok života při perfektivním zdravotním stavu, a to je právě oněch 1,2 milionu korun za rok, které jsme použili pro naše srovnání.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Sedmička HN
Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběruTýden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
Komentáře ke článku