Náš text z 20. března vyvolal dle očekávání řadu reakcí. Mezi ty zajímavé patří článek ekonomů z CERGE, za který děkujeme. Pro vysvětlení našich úvah a zamezení některých dalších nedorozumění k němu dodáváme těchto několik komentářů.
Na začátek omluva čtenářům. Jakkoli mohou všechny úvahy naše i kolegů Pertolda a Šoltése působit místy cynicky nebo bezcitně, neměly by. Uvědomme si, že právě takovéto obtížné volby, rozhodnutí a kompromisy musí provádět nyní naše autority. V mediálním světě je to nepopulární, ale někdo nese tíhu rozhodování a není nic nemorálního uvažovat veřejně o něčem, o čem musí uvažovat vlády, krizové štáby a odborníci, kteří nám nakonec předkládají rozhodnutí zásadně ovlivňující náš život.
Souhlasíme tedy s kolegy, že samotné vyčíslování hodnoty života a zdraví může být kontroverzní. Nicméně zároveň platí, že je v řadě případů nezbytné. Patří sem například pojistné kontrakty a v první řadě oblast zdravotnictví. Je dobré si připomenout, že ani tam nejsou k dispozici neomezené zdroje, a proto se vždy důsledně sleduje nákladová efektivita, což koneckonců vyžaduje i zákon o veřejném zdravotním pojištění. V těchto případech nejde o subjektivně vnímanou hodnotu lidského života (ta je třeba u našich blízkých logicky nekonečná a bořící jakékoli výpočty), ale odpovědné instituce musí přesně stanovit, co je přijatelná cenová hranice pro určitý typ léčby, který platíme jako veřejný statek ze společné kapsy. V našem případě má odpovědnost posoudit, zda je nový lék, resp. léčba, cenově přijatelná, Státní ústav kontroly léčiv, SÚKL. Mimochodem nezpochybňujeme v nejmenším data o plicních ventilátorech v našem zdravotním systému, který zvládá celou situaci zatím výborně. Co jiného ale tento argument kolegů Šoltése a Petrolda říká oproti našemu konstatování, že omezeným zdrojům zdravotnictví jsme museli obětovat reálnou ekonomiku? Alespoň v tomto snad shoda.
Není nám ale vůbec jasné, proč kolegové v dané situaci považují za obvyklou cenu lidského života 30 milionů korun. My jsme přesvědčeni, že pro daný případ je vhodná právě metodika SÚKL, která staví na tzv. quality-adjusted life year (QALY), což je jeden rok života při perfektivním zdravotním stavu, a to je právě oněch 1,2 milionu korun za rok, které jsme použili pro naše srovnání.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Sedmička HN
Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběruTýden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
Komentáře ke článku